uspokojit
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]uspokojit pf (imperfective uspokojovat)
- to satisfy
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | uspokojit, uspokojiti | Active adjective | uspokojivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | uspokojení | Passive adjective | uspokojený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | uspokojím | uspokojíme | — | uspokojme |
2nd person | uspokojíš | uspokojíte | uspokoj | uspokojte |
3rd person | uspokojí | uspokojí | — | — |
The verb uspokojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | uspokojil | uspokojili | uspokojen | uspokojeni |
masculine inanimate | uspokojily | uspokojeny | ||
feminine | uspokojila | uspokojena | ||
neuter | uspokojilo | uspokojila | uspokojeno | uspokojena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | uspokojiv |
feminine + neuter singular | — | uspokojivši |
plural | — | uspokojivše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “uspokojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “uspokojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “uspokojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)