uspokojení
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Noun
[edit]uspokojení n
- verbal noun of uspokojit
- satisfaction (of a need or desire)
- poskytovat uspokojení ― to provide satisfaction
- nalézt / naleznout uspokojení ― to find satisfaction
Declension
[edit]Declension of uspokojení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | uspokojení | uspokojení |
| genitive | uspokojení | uspokojení |
| dative | uspokojení | uspokojením |
| accusative | uspokojení | uspokojení |
| vocative | uspokojení | uspokojení |
| locative | uspokojení | uspokojeních |
| instrumental | uspokojením | uspokojeními |
Further reading
[edit]- “uspokojení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “uspokojení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “uspokojení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)