rozpaky

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech rozpak.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrospakɪ]

Noun

rozpaky m inan pl

1. embarrassment, misgivings, quandary

   uvést koho do rozpaků ― to embarrass someone

   být v rozpacích ― to feel embarrassed

   vyvolat rozpaky ― to cause embarrassment

Declension

Declension of rozpaky (pl-only velar masculine inanimate)

	plural
nominative	rozpaky
genitive	rozpaků
dative	rozpakům
accusative	rozpaky
vocative	rozpaky
locative	rozpacích
instrumental	rozpaky

Related terms

• rozpačitý
• rozpakovat

 

Further reading

• “rozpaky”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozpaky”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozpaky”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)