rozpakovat

Czech

Etymology

From Old Czech rozpak +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrospakovat]

Verb

rozpakovat impf

1. (reflexive with se) to hesitate, be hesitant or reluctant

Conjugation

Conjugation of rozpakovat

infinitive rozpakovat, rozpakovati active adjective rozpakující verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozpakuji, rozpakuju (coll.) rozpakujeme — rozpakujme 2nd person rozpakuješ rozpakujete rozpakuj rozpakujte 3rd person rozpakuje rozpakují, rozpakujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozpakovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozpakoval rozpakovali — — masculine inanimate rozpakovaly — feminine rozpakovala — neuter rozpakovalo rozpakovala — — transgressives present past masculine singular rozpakuje — feminine + neuter singular rozpakujíc — plural rozpakujíce —

Related terms

• rozpačitý
• rozpaky

Further reading

• “rozpakovati se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozpakovati se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozpakovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozpakovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025