rozpačitý

Czech

Etymology

From rozpaky +‎ -itý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrospat͡ʃɪtiː]

Adjective

rozpačitý

1. embarrassed, bashful, hesitant, confused, awkward

   V novém prostředí je vždy rozpačitý. ― He's always embarrassed in new surroundings.

   Podívala se na něj s rozpačitým úsměvem. ― She looked at him with a bashful smile.

   Po jeho poznámce následovalo rozpačité ticho. ― After his remark an awkward silence followed.

Declension

Declension of rozpačitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rozpačitý		rozpačitá	rozpačité
genitive	rozpačitého		rozpačité	rozpačitého
dative	rozpačitému		rozpačité	rozpačitému
accusative	rozpačitého	rozpačitý	rozpačitou	rozpačité
locative	rozpačitém		rozpačité	rozpačitém
instrumental	rozpačitým		rozpačitou	rozpačitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rozpačití	rozpačité		rozpačitá
genitive	rozpačitých
dative	rozpačitým
accusative	rozpačité			rozpačitá
locative	rozpačitých
instrumental	rozpačitými

Related terms

• rozpakovat
• rozpaky

 

Further reading

• “rozpačitý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozpačitý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozpačitý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)