vyvolat

Czech

Etymology

From vy- +‎ volat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvolat]

Verb

vyvolat pf (imperfective vyvolávat)

1. To announce, call, summon, page.
2. To examine. (a pupil, orally)
3. To conjure, invoke.
4. To cause, raise, initiate, arouse, provoke.

   vyvolat podezření ― to raise suspicion

5. (photography) To develop.

Conjugation

Conjugation of vyvolat

infinitive vyvolat, vyvolati active adjective vyvolavší verbal noun vyvolání passive adjective vyvolaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vyvolám vyvoláme — vyvolejme 2nd person vyvoláš vyvoláte vyvolej vyvolejte 3rd person vyvolá vyvolají — — The verb vyvolat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vyvolal vyvolali vyvolán vyvoláni masculine inanimate vyvolaly vyvolány feminine vyvolala vyvolána neuter vyvolalo vyvolala vyvoláno vyvolána transgressives present past masculine singular — vyvolav feminine + neuter singular — vyvolavši plural — vyvolavše

Related terms

• vyvolání fotek

Further reading

• “vyvolati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyvolati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvolat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025