pustit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pustiti, from Proto-Slavic *pustiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpuscɪt]
• Rhymes: -uscɪt
• Hyphenation: pu‧s‧tit

Verb

pustit pf (imperfective pouštět)

1. to drop
2. to let in
3. to release, to let go

   Myslím, že ho můžu pustit do zkušebního provozu. ― I think I can put him into trial operation.

4. (reflexive with se) to let go, to release
5. (reflexive with se) to set about, to start [with do (+ genitive) ‘into’]

   Je čas pustit se do práce. ― Time to go to work.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pustit, pustiti	Active adjective	pustivší
Verbal noun	puštění	Passive adjective	puštěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pustím	pustíme	—	pusťme
2nd person	pustíš	pustíte	pusť	pusťte
3rd person	pustí	pustí	—	—

The verb pustit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pustil	pustili	puštěn	puštěni
masculine inanimate		pustily		puštěny
feminine	pustila		puštěna
neuter	pustilo	pustila	puštěno	puštěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pustiv
feminine + neuter singular	—	pustivši
plural	—	pustivše

Related terms

• dopustit
• napustit
• opustit
• propustit
• propustka f
• připustit
• puštěný m
• rozpustit
• spoušť f
• spustit
• upustit
• vypustit
• výpusť f

 

Further reading

• “pustiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pustiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pustit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)