rozpustit

Czech

Etymology

From roz- +‎ pustit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrospuscɪt]
• Rhymes: -uscɪt
• Hyphenation: roz‧pu‧s‧tit

Verb

rozpustit pf (imperfective rozpouštět)

1. to thaw (to cause to melt)
2. to dissolve (to disintegrate by immersing it into a liquid)
3. to dissolve (of a group of persons)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozpustit, rozpustiti	Active adjective	rozpustivší
Verbal noun	rozpuštění	Passive adjective	rozpuštěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozpustím	rozpustíme	—	rozpusťme
2nd person	rozpustíš	rozpustíte	rozpusť	rozpusťte
3rd person	rozpustí	rozpustí	—	—

The verb rozpustit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozpustil	rozpustili	rozpuštěn	rozpuštěni
masculine inanimate		rozpustily		rozpuštěny
feminine	rozpustila		rozpuštěna
neuter	rozpustilo	rozpustila	rozpuštěno	rozpuštěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozpustiv
feminine + neuter singular	—	rozpustivši
plural	—	rozpustivše

Derived terms

• rozpouštědlo n
• rozpustný m
• rozpuštění n
• rozpuštěný m

 

Further reading

• “rozpustiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozpustiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozpustit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)