připustit

Czech

Etymology

From při- +‎ pustit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪpuscɪt]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -uscɪt
• Hyphenation: při‧pu‧s‧tit

Verb

připustit pf (imperfective připouštět)

1. to admit, to concede
2. to allow

Conjugation

Conjugation of připustit

infinitive připustit, připustiti active adjective připustivší verbal noun připuštění passive adjective připuštěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person připustím připustíme — připusťme 2nd person připustíš připustíte připusť připusťte 3rd person připustí připustí — — The verb připustit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate připustil připustili připuštěn připuštěni masculine inanimate připustily připuštěny feminine připustila připuštěna neuter připustilo připustila připuštěno připuštěna transgressives present past masculine singular — připustiv feminine + neuter singular — připustivši plural — připustivše

Synonyms

• dovolit
• dopustit

Derived terms

• připuštění n
• přípustný

See also

• umožnit

Further reading

• “připustiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “připustiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “připustit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025