Jump to content

napomenout

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech napomanúti, from na- + pomnieti, from Proto-Slavic *pomьněti. By surface analysis, na- +‎ pomnít.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

napomenout pf (imperfective napomínat)

  1. to reprove, to rebuke

Conjugation

[edit]

Derived terms

[edit]
[edit]

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • napomenouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • napomenouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • napomenout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)