pomnít

Czech

Alternative forms

• pomnět

Etymology

Inherited from Old Czech pomnieti. By surface analysis, po- +‎ mnít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpomɲiːt]

Verb

pomnít pf

1. (literary, archaic) to recall, to keep in mind

Conjugation

Conjugation of pomnít

infinitive pomnít, pomníti active adjective pomněvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person pomním pomníme — pomněme 2nd person pomníš pomníte pomni pomněte 3rd person pomní pomní, pomnějí — — The verb pomnít does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pomněl pomněli pomněn pomněni masculine inanimate pomněly pomněny feminine pomněla pomněna neuter pomnělo pomněla pomněno pomněna transgressives present past masculine singular — pomněv feminine + neuter singular — pomněvši plural — pomněvše

Derived terms

• pomněnka

See also

• mít na paměti
• vzpomenout
• uvědomit
• pomyslet

Further reading

• “pomníti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pomníti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• Kde se vzalo n ve slově zapomněl, 2013, em.muni.cz