zapomenout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zapomanúti, zapomněti, from za- + pomnieti, from Proto-Slavic *pomьněti. By surface analysis, za- +‎ pomnít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzapomɛnou̯t]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -ɛnout
• Hyphenation: za‧po‧me‧nout

Verb

zapomenout pf (imperfective zapomínat)

1. to forget

Conjugation

Conjugation of zapomenout

infinitive zapomenout, zapomenouti active adjective zapomenuvší , zapomněvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zapomenu zapomeneme — zapomeňme 2nd person zapomeneš zapomenete zapomeň zapomeňte 3rd person zapomene zapomenou — — The verb zapomenout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zapomenul, zapomněl zapomenuli, zapomněli zapomenut, zapomněn zapomenuti, zapomněni masculine inanimate zapomenuly, zapomněly zapomenuty, zapomněny feminine zapomenula, zapomněla zapomenuta, zapomněna neuter zapomenulo, zapomnělo zapomenula, zapomněla zapomenuto, zapomněno zapomenuta, zapomněna transgressives present past masculine singular — zapomenuv, zapomněv feminine + neuter singular — zapomenuvši, zapomněvši plural — zapomenuvše, zapomněvše

Derived terms

• zapomnění
• zapomnětlivý

Related terms

• napomenout
• opomenout
• připomenout
• upomenout
• vzpomenout

Further reading

• “zapomenouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zapomenouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zapomenout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025