připomenout
Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Old Czech připomanúti, from při- + pomnieti, from Proto-Slavic *pomьněti. By surface analysis, při- + pomnít.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]připomenout pf (imperfective připomínat)
- to remind
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | připomenout, připomenouti | Active adjective | připomenuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | připomenu | připomeneme | — | připomeňme |
| 2nd person | připomeneš | připomenete | připomeň | připomeňte |
| 3rd person | připomene | připomenou | — | — |
| The verb připomenout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | připomenul, připomněl | připomenul, připomněli | připomenut | připomenuti |
| masculine inanimate | připomenul, připomněly | připomenuty | ||
| feminine | připomenul, připomněla | připomenuta | ||
| neuter | připomenul, připomnělo | připomenul, připomněla | připomenuto | připomenuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | připomenuv |
| feminine + neuter singular | — | připomenuvši |
| plural | — | připomenuvše |
Derived terms
[edit]Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “připomenouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “připomenouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “připomenout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)