vzlykání

Czech

Etymology

From vzlykat +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvzlɪkaːɲiː]

Noun

vzlykání n

1. verbal noun of vzlykat
2. sobbing, weeping

   nerad slyším zvuk vzlykání. ― I don't like the sound of weeping.

Declension

Declension of vzlykání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vzlykání	vzlykání
genitive	vzlykání	vzlykání
dative	vzlykání	vzlykáním
accusative	vzlykání	vzlykání
vocative	vzlykání	vzlykání
locative	vzlykání	vzlykáních
instrumental	vzlykáním	vzlykáními

Related terms

• vzlyk

 

Further reading

• “vzlykání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)