vzlyk

Czech

Etymology

Deverbal from vzlykat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvzlɪk]

Noun

vzlyk m inan

1. a sob

Declension

Declension of vzlyk (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vzlyk	vzlyky
genitive	vzlyku	vzlyků
dative	vzlyku	vzlykům
accusative	vzlyk	vzlyky
vocative	vzlyku	vzlyky
locative	vzlyku	vzlycích
instrumental	vzlykem	vzlyky

Further reading

• “vzlyk”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vzlyk”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989