svěřit

Czech

Etymology

From s- +‎ věřit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvjɛr̝ɪt]

Verb

svěřit pf (imperfective svěřovat)

1. to entrust, to trust (someone with something) [with do (+ genitive) ‘in’]

   Mohu Vám svěřit tajemství? ― Can I share a secret with you?

   Chceme ho svěřit do rukou Božích. ― We want to put our faith in God's hands now.

2. to confide (something to someone)

Conjugation

Conjugation of svěřit

infinitive svěřit, svěřiti active adjective svěřivší verbal noun svěření passive adjective svěřený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person svěřím svěříme — svěřme 2nd person svěříš svěříte svěř svěřte 3rd person svěří svěří — — The verb svěřit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate svěřil svěřili svěřen svěřeni masculine inanimate svěřily svěřeny feminine svěřila svěřena neuter svěřilo svěřila svěřeno svěřena transgressives present past masculine singular — svěřiv feminine + neuter singular — svěřivši plural — svěřivše

Related terms

• svěřovat

Further reading

• “svěřiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “svěřiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “svěřit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025