slušet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech slušěti, from Proto-Slavic *slušati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsluʃɛt]

Verb

slušet impf

1. to suit someone, to look good on someone

   Sluší ti to. ― It suits you. (a dress, etc)

2. (reflexive with se) to be appropriate (to do sth)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	slušet, slušeti	Active adjective	slušící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	sluším	slušíme	—	slušme, slušejme
2nd person	slušíš	slušíte	sluš, slušej	slušte, slušejte
3rd person	sluší	sluší, slušejí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive slušet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	slušel	slušeli	slušen	slušeni
masculine inanimate		slušely		slušeny
feminine	slušela		slušena
neuter	slušelo	slušela	slušeno	slušena

Transgressives	present	past
masculine singular	sluše	—
feminine + neuter singular	slušíc	—
plural	slušíce	—

Related terms

• příslušející
• příslušenství
• příslušet
• příslušník
• příslušnost
• slout
• slušivý
• slušný
• slyšet

 

Further reading

• “slušeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “slušeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “slušet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)