slušěti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *slušati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsɫuʃi̯ɛci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsluʃɛci/

Verb

slušěti impf

1. to suit, to be appropriate
2. to listen

Conjugation

Conjugation of slušěti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
slušěti	slušat	slušěnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	slušěju	slušievě (-va)	slušiem (-me/-my)	–	slušějvě (-va)	slušějme (-my)
2nd person	slušieš	slušieta	slušiete	slušěj	slušějta	slušějte
3rd person	slušie	slušieta	slušějú	slušěj	slušějta	slušějte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	slušěch	slušěchově (-va)	slušěchom (-me/-my)	slušiech, slušějiech	slušiechově, slušějiechově (-va)	slušiechom, slušějiechom (-me/-my)
2nd person	slušě	slušěsta (-šta)	slušěste (-šte)	slušieše, slušějieše	slušiešta, slušějiešta (-sta)	slušiešte, slušějiešte (-ste)
3rd person	slušě	slušěsta (-šta)	slušěchu	slušieše, slušějieše	slušiešta, slušějiešta (-sta)	slušiechu, slušějiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	slušal	slušala	slušěli	—	—	—
Feminine	slušala	slušěle	slušaly	—	—	—
Neuter	slušalo	slušěle	slušala	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	slušějě	slušějúce		slušav	slušěvše
Feminine	slušějúci			slušěvši
Neuter	slušějě, slušějúci			slušav, slušěvši

Note: This table shows the most common forms of slušěti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• podslušěti
• příslušěti
• slovo
• slušný
• slyšěti
• slúti
• uslušěti

Descendants

• Czech: slušet

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “slušěti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění