povědět

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pověděti, from Proto-Slavic *pověděti. By surface analysis, po- +‎ vědět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpovjɛɟɛt]

• Audio:

  (file)

Verb

povědět pf (imperfective povídat)

1. to say

Conjugation

Conjugation of povědět

infinitive povědět, pověděti active adjective pověděvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person povím povíme — povězme 2nd person povíš povíte pověz povězte 3rd person poví povědí — — The verb povědět does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pověděl pověděli pověděn pověděni masculine inanimate pověděly pověděny feminine pověděla pověděna neuter povědělo pověděla pověděno pověděna transgressives present past masculine singular — pověděv feminine + neuter singular — pověděvši plural — pověděvše

Derived terms

(verbs):

• dopovědět pf, dopovídat impf
• napovědět pf, napovídat impf
• odpovědět pf, odpovídat impf
• přepovědět pf, přepovídat impf
• rozpovědět pf, rozpovídat impf
• vypovědět pf, vypovídat impf
• zpovědět pf, zpovídat impf

Related terms

• nápověda f
• odpověď f
• předpověď f
• výpověď f
• zpovědník m
• zpověď f

Further reading

• “pověděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pověděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “povědět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025