dopovídat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]dopovídat impf (perfective dopovědět)
- to finish talking
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | dopovídat, dopovídati | Active adjective | dopovídající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | dopovídání | Passive adjective | dopovídaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dopovídám | dopovídáme | — | dopovídejme |
| 2nd person | dopovídáš | dopovídáte | dopovídej | dopovídejte |
| 3rd person | dopovídá | dopovídají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dopovídat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dopovídal | dopovídali | dopovídán | dopovídáni |
| masculine inanimate | dopovídaly | dopovídány | ||
| feminine | dopovídala | dopovídána | ||
| neuter | dopovídalo | dopovídala | dopovídáno | dopovídána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | dopovídaje | — |
| feminine + neuter singular | dopovídajíc | — |
| plural | dopovídajíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “dopovídati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dopovídati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “dopovídat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)