vypovídat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vypovídat impf (perfective vypovědět)
- to testify, to show, to tell
- Ani jednou se mi nepodíval do očí a to o něčem vypovídá, že? ― He haven't looked me in the eye once and that should tell us something, shouldn't it?
- (law) to testify, to give evidence
- (reflexive with se) to let sth all out
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vypovídat, vypovídati | Active adjective | vypovídající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vypovídání | Passive adjective | vypovídaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vypovídám | vypovídáme | — | vypovídejme |
| 2nd person | vypovídáš | vypovídáte | vypovídej | vypovídejte |
| 3rd person | vypovídá | vypovídají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vypovídat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vypovídal | vypovídali | vypovídán | vypovídáni |
| masculine inanimate | vypovídaly | vypovídány | ||
| feminine | vypovídala | vypovídána | ||
| neuter | vypovídalo | vypovídala | vypovídáno | vypovídána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vypovídaje | — |
| feminine + neuter singular | vypovídajíc | — |
| plural | vypovídajíce | — |
Further reading
[edit]- “vypovídati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vypovídati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vypovídat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)