zpovědník

Czech

Etymology

From zpověď +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspovjɛdɲiːk]
• Rhymes: -ɛdɲiːk

Noun

zpovědník m anim (female equivalent zpovědnice)

1. confessor (priest who hears confession and then gives absolution)

Declension

Declension of zpovědník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	zpovědník	zpovědníci
genitive	zpovědníka	zpovědníků
dative	zpovědníkovi, zpovědníku	zpovědníkům
accusative	zpovědníka	zpovědníky
vocative	zpovědníku	zpovědníci
locative	zpovědníkovi, zpovědníku	zpovědnících
instrumental	zpovědníkem	zpovědníky

Further reading

• “zpovědník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zpovědník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zpovědník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)