oznámit

Czech

Etymology

From o- +‎ známý +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoznaːmɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

oznámit pf (imperfective oznamovat)

1. to announce

Conjugation

Conjugation of oznámit

infinitive oznámit, oznámiti active adjective oznámivší verbal noun oznámení passive adjective oznámený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person oznámím oznámíme — oznamme 2nd person oznámíš oznámíte oznam oznamte 3rd person oznámí oznámí — — The verb oznámit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate oznámil oznámili oznámen oznámeni masculine inanimate oznámily oznámeny feminine oznámila oznámena neuter oznámilo oznámila oznámeno oznámena transgressives present past masculine singular — oznámiv feminine + neuter singular — oznámivši plural — oznámivše

Derived terms

• oznámení n

Further reading

• “oznámiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “oznámiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oznámit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025