oslyšet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech oslyšěti. By surface analysis, o- +‎ slyšet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoslɪʃɛt]

Verb

oslyšet pf (imperfective oslýchat)

1. (literary) not to hear, to ignore, to reject (accusative or genitive)

   Synonyms: odmítnout, odbýt, nedbat, nevyslyšet

   Antonym: vyslyšet

   • 1921, Viktor Dyk, “Země mluví”, in Okno:

     Haj si mne. Braň si mne. Neoslyš matky.
     Haj si mne. Braň si mne. Ať shoří statky,
     pole ať udupou, zničí.
     Zítra zas símě vzklíčí.

     Defend me. Protect me. Do not ignore your mother.
     Defend me. Protect me. Let the farms burn down.
     Let the fields be trampled, destroyed.
     The seed will sprout again tomorrow.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	oslyšet, oslyšeti	Active adjective	oslyševší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	oslyším	oslyšíme	—	oslyšme
2nd person	oslyšíš	oslyšíte	oslyš	oslyšte
3rd person	oslyší	oslyší	—	—

The verb oslyšet does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	oslyšel	oslyšeli	oslyšen	oslyšeni
masculine inanimate		oslyšely		oslyšeny
feminine	oslyšela		oslyšena
neuter	oslyšelo	oslyšela	oslyšeno	oslyšena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	oslyšev
feminine + neuter singular	—	oslyševši
plural	—	oslyševše

Further reading

• “oslyšeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “oslyšeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oslyšet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)