oslyšet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech oslyšěti. By surface analysis, o- +‎ slyšet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoslɪʃɛt]

Verb

oslyšet pf (imperfective oslýchat)

1. (literary) not to hear, to ignore, to reject (accusative or genitive)

   Synonyms: odmítnout, odbýt, nedbat, nevyslyšet

   Antonym: vyslyšet

   • 1921, Viktor Dyk, “Země mluví”, in Okno:

     Haj si mne. Braň si mne. Neoslyš matky.
     Haj si mne. Braň si mne. Ať shoří statky,
     pole ať udupou, zničí.
     Zítra zas símě vzklíčí.

     Defend me. Protect me. Do not ignore your mother.
     Defend me. Protect me. Let the farms burn down.
     Let the fields be trampled, destroyed.
     The seed will sprout again tomorrow.

Conjugation

Conjugation of oslyšet

infinitive oslyšet, oslyšeti active adjective oslyševší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person oslyším oslyšíme — oslyšme 2nd person oslyšíš oslyšíte oslyš oslyšte 3rd person oslyší oslyší — — The verb oslyšet does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate oslyšel oslyšeli oslyšen oslyšeni masculine inanimate oslyšely oslyšeny feminine oslyšela oslyšena neuter oslyšelo oslyšela oslyšeno oslyšena transgressives present past masculine singular — oslyšev feminine + neuter singular — oslyševši plural — oslyševše

Further reading

• “oslyšeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “oslyšeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oslyšet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025