násilník

See also: nasilnik

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *nasilьnikъ. By surface analysis, násilí +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːsɪlɲiːk]

Noun

násilník m anim

1. rapist

Declension

Declension of násilník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	násilník	násilníci
genitive	násilníka	násilníků
dative	násilníkovi, násilníku	násilníkům
accusative	násilníka	násilníky
vocative	násilníku	násilníci
locative	násilníkovi, násilníku	násilnících
instrumental	násilníkem	násilníky

Related terms

• znásilnění
• znásilnit

 

Further reading

• “násilník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “násilník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “násilník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)