From Wiktionary, the free dictionary
Inherited from Proto-Slavic *nasilьje. By surface analysis, na + síla + -í.
násilí n (related adjective násilný)
- violence
Declension of násilí (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
násilí
|
násilí
|
genitive
|
násilí
|
násilí
|
dative
|
násilí
|
násilím
|
accusative
|
násilí
|
násilí
|
vocative
|
násilí
|
násilí
|
locative
|
násilí
|
násilích
|
instrumental
|
násilím
|
násilími
|
- “násilí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “násilí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “násilí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)