znásilnit

Czech

Etymology

From z- +‎ násilnit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznaːsɪlɲɪt]
• Rhymes: -ɪlɲɪt

Verb

znásilnit pf (imperfective znásilňovat)

1. to rape

Conjugation

Conjugation of znásilnit

infinitive znásilnit, znásilniti active adjective znásilnivší verbal noun znásilnění passive adjective znásilněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person znásilním znásilníme — znásilněme 2nd person znásilníš znásilníte znásilni znásilněte 3rd person znásilní znásilní — — The verb znásilnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate znásilnil znásilnili znásilněn znásilněni masculine inanimate znásilnily znásilněny feminine znásilnila znásilněna neuter znásilnilo znásilnila znásilněno znásilněna transgressives present past masculine singular — znásilniv feminine + neuter singular — znásilnivši plural — znásilnivše

Derived terms

• násilník
• znásilnění

See also

• zprznit

Further reading

• “znásilniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “znásilniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znásilnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025