zprznit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zprzniti. z- +‎ prznit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspr̩zɲɪt]
• Hyphenation: zprznit

Verb

zprznit pf (imperfective prznit)

1. to rape
2. to spoil, to corrupt

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zprznit, zprzniti	Active adjective	zprznivší
Verbal noun	zprznění	Passive adjective	zprzněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zprzním	zprzníme	—	zprzněme
2nd person	zprzníš	zprzníte	zprzni	zprzněte
3rd person	zprzní	zprzní	—	—

The verb zprznit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zprznil	zprznili	zprzněn	zprzněni
masculine inanimate		zprznily		zprzněny
feminine	zprznila		zprzněna
neuter	zprznilo	zprznila	zprzněno	zprzněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zprzniv
feminine + neuter singular	—	zprznivši
plural	—	zprznivše

Further reading

• “zprzniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zprzniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zprznit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)