zprznit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zprzniti. z- +‎ prznit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspr̩zɲɪt]
• Hyphenation: zprznit

Verb

zprznit pf (imperfective prznit)

1. to rape
2. to spoil, to corrupt

Conjugation

Conjugation of zprznit

infinitive zprznit, zprzniti active adjective zprznivší verbal noun zprznění passive adjective zprzněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zprzním zprzníme — zprzněme 2nd person zprzníš zprzníte zprzni zprzněte 3rd person zprzní zprzní — — The verb zprznit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zprznil zprznili zprzněn zprzněni masculine inanimate zprznily zprzněny feminine zprznila zprzněna neuter zprznilo zprznila zprzněno zprzněna transgressives present past masculine singular — zprzniv feminine + neuter singular — zprznivši plural — zprznivše

Further reading

• “zprzniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zprzniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zprznit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025