klepat

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *klepati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklɛpat]
• Hyphenation: kle‧pat

Verb

klepat impf (perfective klepnout)

1. to knock (on a door etc)

   Synonym: ťukat

2. (reflexive with se) to shiver, shake

Conjugation

Conjugation

Infinitive	klepat, klepati	Active adjective	klepající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	klepám, klepu	klepáme, klepeme	—	klepme, klepejme
2nd person	klepáš, klepeš	klepáte, klepete	klep, klepej	klepte, klepejte
3rd person	klepá, klepe	klepají, klepou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive klepat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	klepal	klepali	klepán	klepáni
masculine inanimate		klepaly		klepány
feminine	klepala		klepána
neuter	klepalo	klepala	klepáno	klepána

Transgressives	present	past
masculine singular	klepaje	—
feminine + neuter singular	klepajíc	—
plural	klepajíce	—

Derived terms

• klepání
• poklepat
• rozklepaný
• rozklepat
• zaklepat

 

Further reading

• “klepati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “klepati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “klepat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)