poklepat

Czech

Etymology

From po- +‎ klepat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoklɛpat]
• Hyphenation: po‧kle‧pat

Verb

poklepat pf (imperfective poklepávat)

1. to double-click

   Synonym: dvojkliknout

2. to tap

Conjugation

Conjugation

Infinitive	poklepat, poklepati	Active adjective	poklepavší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	poklepám, poklepu	poklepáme, poklepeme	—	poklepme, poklepejme
2nd person	poklepáš, poklepeš	poklepáte, poklepete	poklep, poklepej	poklepte, poklepejte
3rd person	poklepá, poklepe	poklepají, poklepou	—	—

The verb poklepat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	poklepal	poklepali	poklepán	poklepáni
masculine inanimate		poklepaly		poklepány
feminine	poklepala		poklepána
neuter	poklepalo	poklepala	poklepáno	poklepána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	poklepav
feminine + neuter singular	—	poklepavši
plural	—	poklepavše

Derived terms

• poklepání

 

Further reading

• “poklepati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poklepati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poklepat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)