From Wiktionary, the free dictionary
From klepat + -ání.
- IPA(key): [ˈklɛpaːɲiː]
- Hyphenation: kle‧pá‧ní
klepání n
- verbal noun of klepat
Declension of klepání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
klepání
|
klepání
|
genitive
|
klepání
|
klepání
|
dative
|
klepání
|
klepáním
|
accusative
|
klepání
|
klepání
|
vocative
|
klepání
|
klepání
|
locative
|
klepání
|
klepáních
|
instrumental
|
klepáním
|
klepáními
|
- “klepání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “klepání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)