hoře

See also: hore

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦor̝ɛ]
• Hyphenation: ho‧ře

Etymology 1

Inherited from Old Czech hoře, from Proto-Slavic *goře. Related to hořet.

Noun

hoře n

1. (archaic, literary) sorrow, grief

   Synonyms: zármutek, žal, bol

Declension

Declension of hoře (soft neuter)

	singular	plural
nominative	hoře	hoře
genitive	hoře	hoří
dative	hoři	hořím
accusative	hoře	hoře
vocative	hoře	hoře
locative	hoři	hořích
instrumental	hořem	hoři

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Noun

hoře f

1. dative/locative singular of hora

Verb

hoře

1. masculine singular present transgressive of hořet

Further reading

• “hoře”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hoře”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hoře”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)