hlezno

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hlezno, hlezen, from Proto-Slavic *glezno, *gleznъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlɛzno]
• Hyphenation: hlez‧no

Noun

hlezno n

1. (archaic) ankle

   Synonym: kotník

Declension

Declension of hlezno (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	hlezno	hlezna
genitive	hlezna	hlezen
dative	hleznu	hleznům
accusative	hlezno	hlezna
vocative	hlezno	hlezna
locative	hlezně, hleznu	hleznech
instrumental	hleznem	hlezny

Derived terms

(adjectives):

• hlezenní
• hlezenný
• hleznový

Further reading

• “hlezno”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hlezno”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hlezno”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Alternative forms

• hlezen

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *glezno, *gleznъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣlɛzno/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦlɛzno/

Noun

hlezno n

1. ankle

   Synonyms: kot, koten, kotník

Declension

Declension of hlezno (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	hlezno	hlezně	hlezna
genitive	hlezna	hleznú	hlezen
dative	hleznu	hleznoma	hleznóm
accusative	hlezno	hlezně	hlezna
vocative	hlezno	hlezně	hlezna
locative	hlezně, hleznu	hleznú	hlezniech
instrumental	hleznem	hleznoma	hlezny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: hlezno

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hlezno”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění