kotník

See also: kotnik

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kotník. By surface analysis, kot +‎ -ník of uncertain origin. Possibly related to kost or German Köte.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkotɲiːk]

Noun

kotník m inan

1. (anatomy) malleolus, knuckle
2. (colloquial) ankle

   Synonyms: kůtko, kůtek, hlezno

Declension

Declension of kotník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kotník	kotníky
genitive	kotníku	kotníků
dative	kotníku	kotníkům
accusative	kotník	kotníky
vocative	kotníku	kotníky
locative	kotníku	kotnících
instrumental	kotníkem	kotníky

Derived terms

• kotníkový

Further reading

• “kotník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kotník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kotník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Alternative forms

• kótník

Etymology

From kot +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkotɲiːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkotɲiːk/

Noun

kotník m inan

1. ankle

   Synonyms: hlezno, kot, koten

Declension

Declension of kotník (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kotník	kotníky	kotníci, kotníkové
genitive	kotníka, kotníku	kotníkú	kotníkóv
dative	kotníku	kotníkoma	kotníkóm
accusative	kotník	kotníky	kotníky
vocative	kotníče	kotníky	kotníci, kotníkové
locative	kotnícě, kotníku	kotníkú	kotníciech
instrumental	kotníkem	kotníkoma	kotníky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: kotník

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kotník”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění