čeleď

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech čeled, from Proto-Slavic *čeľadь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɛlɛc]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: če‧leď

Noun

čeleď f

1. (biology, taxonomy) family (rank in the classification of organisms, below order and above genus)

Declension

Declension of čeleď (mixed i-stem [type 'žluč'] feminine)

	singular	plural
nominative	čeleď	čeledi, čeledě
genitive	čeledi, čeledě	čeledí
dative	čeledi	čeledím
accusative	čeleď	čeledi, čeledě
vocative	čeledi	čeledi, čeledě
locative	čeledi	čeledích
instrumental	čeledí	čeleděmi

Derived terms

• čeledín
• podčeleď

 

Further reading

• “čeleď”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čeleď”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čeleď”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)