zvítězit

Czech

Etymology

From z- +‎ vítězit. Compare Polish zwyciężyć.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzviːcɛzɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

zvítězit pf (imperfective vítězit)

1. to win

Conjugation

Conjugation of zvítězit

infinitive zvítězit, zvítěziti active adjective zvítězivší verbal noun zvítěžení passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zvítězím zvítězíme — zvítězme 2nd person zvítězíš zvítězíte zvítěz zvítězte 3rd person zvítězí zvítězí — — The verb zvítězit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zvítězil zvítězili — — masculine inanimate zvítězily — feminine zvítězila — neuter zvítězilo zvítězila — — transgressives present past masculine singular — zvítěziv feminine + neuter singular — zvítězivši plural — zvítězivše

Further reading

• “zvítěziti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zvítěziti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zvítězit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025