From zloba + -it.
zlobit impf (perfective rozzlobit)
- (intransitive, transitive) to irritate, to fool around (be naughty)
- Doma mě začalo všechno zlobit. ― Everything started irritating me at home.
- Synonyms: štvát, vadit
- (transitive) taunt
- Synonym: škádlit
- Zlobili ji pro její nesmělost. ― They taunted her for her timidity.
- (expressive) to play up (misbehave, not work properly etc)
- Zlobí mě noha. ― My leg is playing up.
- Televize nějak zlobí. ― The TV is acting up.
- (reflexive with se) to be angry [with na (+ accusative) ‘at’]
- Synonym: hněvat se
Conjugation
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zlobit. |
|
| Transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
zlobě |
—
|
| feminine + neuter singular
|
zlobíc |
—
|
| plural
|
zlobíce |
—
|
- “zlobiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zlobiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zlobit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
