zamořit

Czech

Etymology

From za- +‎ mořit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzamor̝ɪt]
• Rhymes: -or̝ɪt

Verb

zamořit pf (imperfective zamořovat)

1. to contaminate, to pollute

   Synonyms: znečistit, kontaminovat

2. to infest, to inundate

   Synonyms: napadnout, postihnout, zaplavit, zatopit, zaplnit, přeplnit

   Pole byla zamořena plevelem.

   The fields were overrun by weeds.

Conjugation

Conjugation of zamořit

infinitive zamořit, zamořiti active adjective zamořivší verbal noun zamoření passive adjective zamořený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zamořím zamoříme — zamořme 2nd person zamoříš zamoříte zamoř zamořte 3rd person zamoří zamoří — — The verb zamořit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zamořil zamořili zamořen zamořeni masculine inanimate zamořily zamořeny feminine zamořila zamořena neuter zamořilo zamořila zamořeno zamořena transgressives present past masculine singular — zamořiv feminine + neuter singular — zamořivši plural — zamořivše

Further reading

• “zamořiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zamořiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zamořit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025