vykat

See also: vykať

Czech

Etymology

From vy +‎ -k- +‎ -at. Cognates include Slovak vykať, Upper Sorbian wykać and Lower Sorbian wykaś. Compare German ihrzen and siezen.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkat]
• Hyphenation: vy‧kat

Verb

vykat impf

1. to address with the polite V-form

Conjugation

Conjugation of vykat

infinitive vykat, vykati active adjective vykající verbal noun vykání passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vykám vykáme — vykejme 2nd person vykáš vykáte vykej vykejte 3rd person vyká vykají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vykat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vykal vykali — — masculine inanimate vykaly — feminine vykala — neuter vykalo vykala — — transgressives present past masculine singular vykaje — feminine + neuter singular vykajíc — plural vykajíce —

Derived terms

• vykání

See also

• onikat
• onkat
• tykat

Further reading

• “vykati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vykati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vykat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025