From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From vyhnat + -ání.
vyhnání n
- verbal noun of vyhnat
Declension of vyhnání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
vyhnání
|
vyhnání
|
genitive
|
vyhnání
|
vyhnání
|
dative
|
vyhnání
|
vyhnáním
|
accusative
|
vyhnání
|
vyhnání
|
vocative
|
vyhnání
|
vyhnání
|
locative
|
vyhnání
|
vyhnáních
|
instrumental
|
vyhnáním
|
vyhnáními
|
- “vyhnání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyhnání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)