vyhnat

Czech

Etymology

From vy- +‎ hnát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦnat]

Verb

vyhnat pf (imperfective vyhánět)

1. to expel, to drive out

Conjugation

Conjugation of vyhnat

infinitive vyhnat, vyhnati active adjective vyženoucí verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vyženu vyženeme — vyžeňme 2nd person vyženeš vyženete vyžeň vyžeňte 3rd person vyžene vyženou — — The verb vyhnat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vyhnal vyhnali vyhnán vyhnáni masculine inanimate vyhnaly vyhnány feminine vyhnala vyhnána neuter vyhnalo vyhnala vyhnáno vyhnána transgressives present past masculine singular vyžena — feminine + neuter singular vyženouc — plural vyženouce —

Derived terms

• vyhnanec
• vyhnanství

See also

• vyhostit
• vypudit
• vyštípat
• vystrnadit

Further reading

• “vyhnati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyhnati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyhnat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025