volitelnost

Czech

Etymology

From volitelný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvolɪtɛlnost]

Noun

volitelnost f

1. optionality (quality or state in which choice or discretion is allowed)

Declension

Declension of volitelnost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	volitelnost	volitelnosti
genitive	volitelnosti	volitelností
dative	volitelnosti	volitelnostem
accusative	volitelnost	volitelnosti
vocative	volitelnosti	volitelnosti
locative	volitelnosti	volitelnostech
instrumental	volitelností	volitelnostmi

Related terms

• volba f
• volič m
• volit
• volitelně
• volitelný

 

Further reading

• “volitelnost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “volitelnost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989