vlastnit

Czech

Etymology

From vlastní +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvlastɲɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

vlastnit impf

1. to own, to possess

Conjugation

Conjugation of vlastnit

infinitive vlastnit, vlastniti active adjective vlastnící verbal noun vlastnění passive adjective vlastněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vlastním vlastníme — vlastněme 2nd person vlastníš vlastníte vlastni vlastněte 3rd person vlastní vlastní — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vlastnit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vlastnil vlastnili vlastněn vlastněni masculine inanimate vlastnily vlastněny feminine vlastnila vlastněna neuter vlastnilo vlastnila vlastněno vlastněna transgressives present past masculine singular vlastně — feminine + neuter singular vlastníc — plural vlastníce —

Related terms

• přivlastnit
• vlast f
• vlastně
• vlastnický m
• vlastnictví n
• vlastní m
• vlastník m
• vlastnívat
• vlastnost f
• vyvlastnit

Further reading

• “vlastniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vlastniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vlastnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025