vlastnit

Czech

Etymology

From vlastní +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvlastɲɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

vlastnit impf

1. to own, to possess

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vlastnit, vlastniti	Active adjective	vlastnící
Verbal noun	vlastnění	Passive adjective	vlastněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vlastním	vlastníme	—	vlastněme
2nd person	vlastníš	vlastníte	vlastni	vlastněte
3rd person	vlastní	vlastní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vlastnit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vlastnil	vlastnili	vlastněn	vlastněni
masculine inanimate		vlastnily		vlastněny
feminine	vlastnila		vlastněna
neuter	vlastnilo	vlastnila	vlastněno	vlastněna

Transgressives	present	past
masculine singular	vlastně	—
feminine + neuter singular	vlastníc	—
plural	vlastníce	—

Related terms

• přivlastnit
• vlast f
• vlastně
• vlastnický m
• vlastnictví n
• vlastní m
• vlastník m
• vlastnívat
• vlastnost f
• vyvlastnit

 

Further reading

• “vlastniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vlastniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vlastnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)