vyvlastnit
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyvlastnit pf
- to expropriate (to take property for public use)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vyvlastnit, vyvlastniti | Active adjective | vyvlastnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyvlastnění | Passive adjective | vyvlastněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyvlastním | vyvlastníme | — | vyvlastněme |
| 2nd person | vyvlastníš | vyvlastníte | vyvlastni | vyvlastněte |
| 3rd person | vyvlastní | vyvlastní | — | — |
| The verb vyvlastnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyvlastnil | vyvlastnili | vyvlastněn | vyvlastněni |
| masculine inanimate | vyvlastnily | vyvlastněny | ||
| feminine | vyvlastnila | vyvlastněna | ||
| neuter | vyvlastnilo | vyvlastnila | vyvlastněno | vyvlastněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vyvlastniv |
| feminine + neuter singular | — | vyvlastnivši |
| plural | — | vyvlastnivše |
Related terms
[edit]See also
[edit]Further reading
[edit]- “vyvlastniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyvlastniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vyvlastnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)