vůle

See also: vule and vulè

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vóle, from Proto-Slavic *voľà, from Proto-Indo-European *welh₁- (“to want”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvuːlɛ]

• Audio:

  (file)

Noun

vůle f

1. will

Declension

Declension of vůle (soft feminine)

	singular	plural
nominative	vůle	vůle
genitive	vůle	vůlí
dative	vůli	vůlím
accusative	vůli	vůle
vocative	vůle	vůle
locative	vůli	vůlích
instrumental	vůlí	vůlemi

Derived terms

• libovůle
• nevole
• poslední vůle f
• svévole
• volní
• zvůle

 

Related terms

• dobrovolný
• velet
• velký
• velmi
• volit
• volný
• zlovolný

 

Further reading

• “vůle”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vůle”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vůle”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)