From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From určit + -ení.
určení n
- verbal noun of určit
- determination
Declension of určení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
určení
|
určení
|
| genitive
|
určení
|
určení
|
| dative
|
určení
|
určením
|
| accusative
|
určení
|
určení
|
| vocative
|
určení
|
určení
|
| locative
|
určení
|
určeních
|
| instrumental
|
určením
|
určeními
|
- “určení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “určení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “určení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
