určení

Czech

Etymology

From určit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈurt͡ʃɛɲiː]

Noun

určení n

1. verbal noun of určit
2. determination

Declension

Declension of určení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	určení	určení
genitive	určení	určení
dative	určení	určením
accusative	určení	určení
vocative	určení	určení
locative	určení	určeních
instrumental	určením	určeními

Derived terms

• předurčení n
• příslovečné určení n
• sebeurčení n
• určení pohlaví n

 

Further reading

• “určení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “určení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “určení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)