upoutat

Czech

Etymology

From u- +‎ poutat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈupou̯tat]

Verb

upoutat pf (imperfective upoutávat)

1. to captivate, engage, enthrall
2. to fasten, to tie, to bind

Conjugation

Conjugation of upoutat

infinitive upoutat, upoutati active adjective upoutavší verbal noun upoutání passive adjective upoutaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person upoutám upoutáme — upoutejme 2nd person upoutáš upoutáte upoutej upoutejte 3rd person upoutá upoutají — — The verb upoutat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate upoutal upoutali upoután upoutáni masculine inanimate upoutaly upoutány feminine upoutala upoutána neuter upoutalo upoutala upoutáno upoutána transgressives present past masculine singular — upoutav feminine + neuter singular — upoutavši plural — upoutavše

Related terms

• poutat
• upoutaný
• upoutávka f

Further reading

• “upoutati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “upoutati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “upoutat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025