upínat

Czech

Etymology

From upnout +‎ -at.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈupiːnat]

Verb

upínat impf (perfective upnout)

1. (transitive) to bind

Conjugation

Conjugation of upínat

infinitive upínat, upínati active adjective upínající verbal noun upínání passive adjective upínaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person upínám upínáme — upínejme 2nd person upínáš upínáte upínej upínejte 3rd person upíná upínají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive upínat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate upínal upínali upínán upínáni masculine inanimate upínaly upínány feminine upínala upínána neuter upínalo upínala upínáno upínána transgressives present past masculine singular upínaje — feminine + neuter singular upínajíc — plural upínajíce —

Derived terms

• upínací
• upínadlo
• upínání

Further reading

• “upínati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “upínati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989