učenec

Czech

Etymology

From učený +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈut͡ʃɛnɛt͡s]

Noun

učenec m anim (female equivalent učenkyně, related adjective učenecký)

1. scholar (specialist)

   Byl jeden z největších učenců své doby. ― He was one of the greatest scholars of his time.

Declension

Declension of učenec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	učenec	učenci
genitive	učence	učenců
dative	učencovi, učenci	učencům
accusative	učence	učence
vocative	učenče	učenci
locative	učencovi, učenci	učencích
instrumental	učencem	učenci

Related terms

• badatel m

 

Further reading

• “učenec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “učenec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “učenec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Slovene

Pronunciation

• IPA^(key): /ut͡ʃɛ̀ːnət͡s/

Noun

učénəc m anim

1. pupil (student)

Inflection

The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.

Masculine anim., soft o-stem
nom. sing.	učênec
gen. sing.	učênca
	singular	dual	plural
nominative (imenovȃlnik)	učênec	učênca	učênci
genitive (rodȋlnik)	učênca	učêncev	učêncev
dative (dajȃlnik)	učêncu	učêncema	učêncem
accusative (tožȋlnik)	učênca	učênca	učênce
locative (mẹ̑stnik)	učêncu	učêncih	učêncih
instrumental (orọ̑dnik)	učêncem	učêncema	učênci

Further reading

• “učenec”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran