spořádanost

Czech

Etymology

From spořádaný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspor̝aːdanost]

Noun

spořádanost f

1. orderliness, decency

Declension

Declension of spořádanost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	spořádanost	spořádanosti
genitive	spořádanosti	spořádaností
dative	spořádanosti	spořádanostem
accusative	spořádanost	spořádanosti
vocative	spořádanosti	spořádanosti
locative	spořádanosti	spořádanostech
instrumental	spořádaností	spořádanostmi

Related terms

• spořádat

 

Further reading

• “spořádanost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “spořádanost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “spořádanost”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)